10. středisko Bílá Hora

A pak přišel rok 1968. V dubnu 1968 se konala ustavující schůze Junáka, revoluční nálada však začala už počátkem roku vlivem tzv., Pražského jara. Po slibu bratra náčelníka Rudolfa Plajnera v Domovině obnovilo středisko svoji činnost srazem u starého Skautského domova, kam se nesmělo, a tak se sraz konal na louce. Bělohorských skautů bylo hodně, ale přišli také chlapci z "Desítky". Tak došlo ke spojení těchto dvou středisek v 10. středisko Bílá Hora.Dávnému přátelství bělohoráků s "Desítkou" položili základy vodáci Sučuk, Ďábel, Boras a Muky, protože bydleli na Bílé Hoře, a potom Jarda Beránek, první vůdce bělohorské jedničky. Není proto divu, že při obnově Junáka se již odrostlí vodáci sešli s bělohoráky, v té době ale i s těmi staršími - Alenem, Eliškou, Líbou Kenclovou, Láďou Markem, Jirkou Vodenkou - synem uctívaného "starého Voděnky", protože v průběhu krutých dvaceti let se všichni scházeli bez rozdílu, kam patřili. Bělohoráci přinesli dobrou pověst a slávu střediska bratra Janduse a "Desítka" tradiční číslo a jméno.

Rozjela se činnost s dětmi, bylo jich hodně a zase vyvstal problém - klubovna. Tu první odmítli vrátit, a tak díky pochopení předsedy Místního národního výboru v Řepích pana Rady dostává středisko nedokončenou část Kulturního domu v Řepích, kde si středisko postavilo tři místnosti a děti opět dostávají střechu nad hlavou. Práce bylo hodně a nadšení nikoho neopouštělo až do září 1970, kdy z nařízení komunistické strany a vlády dochází opět ke sloučení všech organizací v jednu a Junáku je zastavena činnost.

Po roce 1970 je udržováno spojení mezi skautskými rodinami, ale zapojují se hlavně ti mladí. Mnozí pracují s dětmi v jiných organizacích a vrací jim, co oni v oddílech sami dostali.

Listopad 1989 opět rozzářil mnohá skautská srdce, a tak počátkem prosince zaznívá z Městské knihovny v Praze povel k další práci. Skauti i skautky osiřeli o své milované náčelníky bratra Plajnera a sestru Koseovou. I bělohorští se opět schází v hojném počtu, staří i mladí, a rozhodují o další práci. Rozhodnuto! Pokračuje se dál! A tak po čtvrtletním zapracování mladých vedoucích je již v březnu 1990 s dětmi zahájena práce v oddílech, smečkách a rojích. Ale nastává opět problém - klubovna. Sice opět na pomoc přispěchali radní z Městské části Praha - Řepy uvolněním dvou místností ve druhé klubovně, je ovšem moc těsná, za léta nečinnosti doznala značné újmy, došlo k několika nepříjemným haváriím, musí se pořád opravovat, a tak opět úvahy o výstavbě nové klubovny. Podařilo se. Nová klubovna v Opukové ulici byla slavnostně otevřena dne 30. září 1995 při příležitosti 50. výročí skautingu na Bílé Hoře za účasti starosty Městské části Praha - Řepy pana Vlastislava Fencla.